Vítejte na internetových stránkách Obce Francova Lhota!
Připravuje je pro Vás Drahomíra Trchalíková - Obec Francova Lhota leží v jižní části vsetínského okresu, v údolí říčky Senice. Od severu je ochráněna Šerklavským hřbetem táhnoucím se západním směrem přes Pulčínské skály (Hradisko 767 m n. m.) po Ostrou horu, kde u Lomenské soutěsky pod Lidečkem končí pásmo Javorníků. Od jihu je od Lyského průsmyku oddělena nízkým hřebenem začínajícím lesem Kříb, pokračuje k nejvyššímu bodu Čubovu kopci (720 m n. m.) a končí za státní hranicí vrcholem Strčihlavou na Slovensku.
- Nadmořská výška: 487 m n. m.
- Katastrální výměra: 2 288 ha
- Místní části: Obec se skládá z místní části Francova Lhota a z místní části Pulčín.
- Počet obyvatel: K 31.12.2009 měla obec 1609 obyvatel, z toho v místní části Pulčín žilo 88 obyvatel.
- Stručná historie: Vznik obce se vztahuje pravděpodobně do druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století. V té době vznikaly poblíž zemské hranice mezi Moravou a Uhrami vesnice pro posílení obrany této hranice.Název Lhota napovídá o tom, že mnoho obcí bylo zakládáno na tzv. lhotním systému, což znamenalo, že osadníkům na nových místech byla poskytnuta lhůta (lhuota, lhota) na určitou dobu, kdy byli osvobozeni od různých dávek a povinností vůči vrchnosti. První písemné zmínky se datují až do 15. století, kdy Lhota tvořila spolu se Senicí, Pulčínem a později zaniklou vsí Zubrůvkou malé léno s určitým vztahem k hradu a panství Brumov. Několikrát obec změnila svůj název podle svých držitelů. Jmenovala se v r.1499 Lhota, r. 1503 Dzbelov, r. 1513 Lhoty, r. 1515 Petrovská Lhota, r. 1516 Markova Lhota, r. 1521 Petrovské Lhoty a Zbelovy Lhoty, letech 1521 a 1549 Zbelovy Lhoty. Takto je jmenována obec v dokladech (Zemské desky olomoucké, Knihy púhonné) koncem 15. a v první polovině 16. století. Až od roku r. 1549, kdy tento statek převzal od Trystrama France z Háje Adam z Lomnice na Brumově je už trvale uváděna jako Francova Lhota. Svým položením při hranici velmi trpěla. Od 16. do 18. století procházela obdobím turkotatarských vpádů a vleklých pohraničních sporů mezi moravskými a uherskými panstvími. Z důvodů špatných ekonomických a sociálních poměrů se v letech 1860-1914 přes 330 lidí odstěhovalo do Ameriky. Po 2. světové válce odešla řada rodin do pohraničí.
- Nejslavnější rodák: Byl jím kardinál Štěpán Trochta, biskup litoměřický (*1905 +1974).
- Významné památky: Historickou dominantu obce tvoří kostel sv. Štěpána Uherského z roku 1787 s farou a hřbitovem.
U kostela je kamenný kříž z roku 1815
- Zajímavosti: Moderní zvonice se zvonkohrou ve středu obce. Návrh od Ing.arch. Žerta z Valašského Meziříčí. Zvony jsou od Leticie Dytrychové ze Zvonařské dílny v Brodku u Přerova. Od 7.00 do 21.00 hodin odbíjí každou hodinu a ráno, v poledne a večer hraje melodii. Zvonice má 8 zvonů a střídá se celkem 10. melodií. Do provozu byla uvedena 2.9.1989.
Vedle zvonice je od roku 2006 nová kašna. Návrh kašny vytvořil akademický sochař Zdeněk Wehrenberg ze Vsetína, umělecky dílo zpracoval Jiří Rejda z Brumova. Technologii provedla firma Lentus Agilis, spol. s r.o. Kobylí.
Rozhledna na Čubově kopci byla postavena v roce 1989 ze dřeva tehdejším Zemědělským družstvem Fr. Lhota. Rekonstruována byla v roce 2004. Rekonstrukci provedla Obec Francova Lhota. Vzdálenost od hranice se SR je 200 m. Výška je 18 metrů a má 5 pater.Leží ve výšce 720 m n.m.
Přírodní zajímavosti: Obec je zařazena do CHKO Beskydy. Památný státem chráněný strom Kobzova lípa stará 300-400 let. Dutý strom s řadou pověstí. V místní části obce Pulčín byla v roce 1989 zřízena chráněná přírodní rezervace Pulčínské skály (510 - 773 m n.m.) s pozůstatky zaniklého pulčínského hradu a skalním městem Izby. Rezervace je situována v jihozápadní části horského pásma Javorníků v Pulčínské hornatině, kterými jsou Javorníky odděleny od Vizovických vrchů. V NPR Pulčín - Hradisko jsou dosud zdokumentovány čtyři větší jeskyně a nachází se zde řada dalších drobných jeskyněk suťovitého i rozsedlinového charakteru. V zimě zde v jednom místě vytváří vytékající voda světlehnědě zbarvené ledopády.
Botanická rarita Pulčínských skal – barevné ledopády
Oblast Pulčínských skal je obdivuhodná ve všech ročních obdobích. Na své si přijdou milovníci květeny, obdivovatelé motýlů, sběratelé hub a všichni milovníci přírodních krás. Na lokalitě Propadlý hrad – na jižním svahu kopce Hradisko se v zimních měsících objevuje botanická rarita - oranžově zbarvené ledopády a rampouchy ve skalních puklinách a na skalních převisech kaňonu Ancona.
Toto zbarvení vytváří mikrooskopické řasy žijící ve sněhu a ledu.
Společenstvo, které žije na sněhu nebo ledu se nazývá kryoseston. Sem patří i druhy řas označované jako kryofilní (psychrofilní). Často také mluvíme o řasách sněžných. Určení těchto druhů je komplikováno jejich složitými životními cykly (střídají se totiž stádia bičíkatá a bez bičíků). Pro tyto organismy jsou optimální teploty do 10 °C. Se sněžnými řasami je spojena poměrně dávná historie. Již kolem roku 1585 bylo pozorováno zbarvení sněhu. V letech 1897 – 1980 byla popsána kryoflóra v různých oblastech jako jsou např. Alpy, Grónsko a Norsko. V současné době probíhá studium jejich životních cyklů a laboratorní kultivace. Sněžné řasy byly pozorovány v roce 1947 ve Vysokých Tatrách a v České republice v Krkonoších (1976) a na Šumavě (1993), kde vytváří na sněhu krvavě i cihlově červená, zelená, nebo žlutá místa. Pulčínské Skály tedy přicházejí v úvahu jako nová lokalita pro studium sněžných řas, jejichž dostupnost je často velmi komplikovaná. Takové lokality je nutno chránit – kromě přírodních mohou přispět ke studiu diverzity těchto organismů, které mohou být významné také z praktických důvodů.
Význam sněžných řas:
Mezi zástupci sněžných řas nalézáme organismy, které fungují jako jediní primární producenti ekosystému v době kdy ostatní rostliny jsou ještě pod sněhem (spotřebovávají velké množství CO2). Poskytují možnost jejich využití pro studium přizpůsobování se k životu v extrémních podmínkách, kde jiné organismy nejsou schopny existovat. Z hlediska praktického využití je významná produkce karotenoidů (jako antioxidanty), a olejů (především mastných kyselin s více nenasycenými vazbami vhodnými jako doplněk stravy, či biopaliva) a některých dalších biologicky významných látek pro využití v biotechnologiích (mohou se stát potenciálními zdroji farmak, biopesticidů, či biopaliv). To ovšem znamená podrobnější průzkum kmenů tohoto společenstva, jejich izolaci a kultivaci v laboratorních podmínkách, protože původní prostředí musí zůstat neporušené a chráněné.
Pulčínské skály mají tedy další důvod k obdivu a k ochraně.
Přírodní rezervace Makyta byla vyhlášena nařízením Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy číslo 3/2008. Nachází se na severních svazích stejnojmenného vrcholu v Javorníkách poblíž hranice se Slovenskem.Jedná se o území se zachovalou plochou horských bukových lesů, které jsou vůbec nejrozsáhlejším komplexem zachovalého suťového lesa v oblasti Javorníků a Vsetínských vrchů. Na území přírodní rezervace se nachází např. měsíčnice vytrvalá, kapradina Braunova, sněženka předjarní, česnek medvědí, srstka angrešt, kapradina rezavá, lýkovec jedovatý, hlístník hnízdák či mléčivec alpský. Z ptáků jsou významní strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, lejsek bělokrký, holub doupňák, žluna šedá a jeřábek lesní. Z šelem je zastoupen např. rys ostrovid, medvěd hnědý a vlk obecný.
- Dovolená: V létě zde můžete provozovat turistiku a cykloturistiku po značených trasách v okolní přírodě. V obci jsou hřiště - fotbalové, volejbalové, víceúčelové (v zimě kluziště), tenisové kurty. V zimě je zde menší lyžařský vlek a možnost provozování běžkařského sportu. V obci provozuje činnost Hucul klub, který nabízí možnost výcviku jízdy na huculských koních nebo hipoterapii a jízdu pro zdravotně postižené (vhodné např. pro postižené rostroušenou sklerózou). V místní části obce Pulčín, v blízkosti Pulčínských skal, mohou turisté využívat veřejné tábořiště.
- Kulturní tradice: Pravidelně se zde konají poutě. Ve Francově Lhotě první neděli v září a v místní části obce Pulčín na svátek sv. Ducha. Udržují se fašankové průvody s pochováváním basy a pochůzky Za Mikuláše.
- Kultura: V lednu a únoru se konají společenské plesy a taneční zábavy. Byla obnovena tradice tzv.maškarních plesů. Konají se besedy pro důchodce, vítání občánků do života, oslavy Dne matek apod. V sále kulturního domu bývají občas divadelní představení nebo výstavy.
- Sport: Okresní přebor ve fotbale hraje družstvo žáků, dorostu i mužů. Muži jsou zapojeni i do šachové soutěže.
- Znak a prapor: Obci byl udělen 17. ledna 1997 předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Milošem Zemanem. Převzal ho starosta pan Karel Matůš a místostarosta pan Alois Tkadlec. Návrh symbolů zpracoval Miroslav Pavlů, heraldik z Ústí nad Orlicí.
Popis znaku - v zeleném štítě na zlatém pahorku stříbrný šraňk přeložený dvěma zlatými vztyčenými klasy.
Popis praporu - list tvoří tři vodorovné pruhy: žlutý, zelený a žlutý v poměru 1:7:1. V zeleném poli bílý šraňk. Poměr šírky k délce listu je 2:3.
|
